Dopravní web

Informace a publicistika
z oboru dopravy,
se zvláštním zřetelem
na dopravu veřejnou


Úterý  12. prosince 2017
Nemůžete využívat veškerý servis Dopravního webu, přihlašte se prosím.


Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře
Zapomenuté heslo
Trolejbusy na Krymu - 11
Pohled na jeden z nejzajímavějších trolejbusových systémů na světě.
zobrazení: 1154
známka: 2.33


Poslední komentáře

  • chenlili20171212nik e outlet store < b>michael kors outlet jo rdan shoes adidas shoes for women . . . (Popelka (3))
  • chenlili20171212nik e outlet store < b>michael kors outlet jo rdan shoes adidas shoes for women . . . (Dokonalá trať)
  • chenlili20171212nik e outlet store < b>michael kors outlet jo rdan shoes adidas shoes for women . . . (Banská Bystrica - Stanovisko Mesta k trolejbusovej doprave)
  • chenlili20171212nik e outlet store < b>michael kors outlet jo rdan shoes adidas shoes for women . . . (Železnice z ruzyňského letiště bude zřejmě končit na Masarykově nádraží)
  • chenlili20171212nik e outlet store < b>michael kors outlet jo rdan shoes adidas shoes for women . . . (Bezpečnou dopravu zajistí vysokorychlostní železniční trať)
  • chenlili20171212uggs outlet fitflops sale clearance michael kors outlet cheap oakley sunglasses . . . (Zlín má dva nové trolejbusy, přivezl je kamion na podvalníku)
  • chenlili20171212uggs outlet fitflops sale clearance michael kors outlet cheap oakley sunglasses . . . (Jak ČD informuje své zákazníky?)
  • chenlili20171212uggs outlet fitflops sale clearance michael kors outlet cheap oakley sunglasses . . . (Praha - Národní třída: Nestavíme)
  • Vyhledávání


    Motto:
    Význam dopravního systému zpravidla pochopíme až v době,
    kdy díky našemu nezájmu zanikne.

    Doprava obecně >> Články >> Dopravní koncepce >> Železnice mezi Drážďany a Prahou je úzkým hrdlem
    Dopravní koncepce

    Železnice mezi Drážďany a Prahou je úzkým hrdlem

    (Železniční doprava 30/2008 - Jiří Aster)

    Vydáno dne 11. 08. 2008 (2822 přečtení)
    Stroj řady 372 s kontejnerovým vlakem projíždí Dolními Zálezly 29.06.2008Při budování plánovaného evropského železničního koridoru mezi čtyřmi moři (Jaderským a Černým na jihu Evropy, respektive Severním a Baltským na severu) v rámci projektu EU4SEA-rail představuje úzké hrdlo železniční trať mezi Prahou a Drážďany. Vyplývá to z prvních úvah na téma realizace tohoto spojení, na jehož přípravě se podílí i německá projekční firma LUB z Drážďan, která je tradičním dodavatelem dopravních projektů a studií pro saskou vládu.

    Stávající železniční koridor Sever – Jih jde mimo Českou republiku. V současnosti patří k prioritním železničním projektům v Německu spojení Berlín – Lipsko – Norimberk – Mnichov, které je současně jedním z třiceti prioritních dopravních projektů transevropské sítě TEN-T na trase Berlín – Verona/Milán –Boloňa – Neapol – Mesina – Palermo. Vedle tranzitu na větší vzdálenosti slouží tato trasa také dopravě mezi sousedními členskými státy EU, neskýtá však smysluplnou geografickou alternativu spojení Berlín – Drážďany – Praha – Vídeň. A to má mimořádný význam pro napojení členských zemí Evropské unie ze střední a jihovýchodní Evropy na přístavy v Severním a Baltském moři.

    Chybějí odpovídající parametry

    Stávající koridor 22 Atény – Sofie – Budapešť – Vídeň – Praha – Drážďany/Norimberk dosud navíc není uvažován pro větší rychlosti. Z tohoto důvodu Evropská unie plánuje napojení jihovýchodní Evropy přes „osu 1“ Berlín – Lipsko – Verona, i když toto řešení bude pro přepravy z této oblasti znamenat značnou objížďku. Podle odborníků by tato cesta ovšem časem mohla vést do slepé uličky, odříznout rychle se hospodářsky rozvíjející oblasti od přístupu k západoevropským a baltským pří-stavům a snížit tak jejich konkurenceschopnost.

    Na úsek Praha – Drážďany se vážou dopravní proudy ve směru na severomořské a baltské přístavy.

    Například i pro Rakousko je dnes nejdůležitějším námořním kontejnerovým přístavem Hamburk, který se s nárůstem objemu zboží v letech 1990 až 2004 o 87,7 procenta stal nejrychleji rostoucím námořním přístavem v Evropě. Odhady dalšího vývoje přeprav kontejnerů do námořních přístavů do roku 2025 hovoří o nárůstu až o 450 procent. Kapacita železničního spojení je však stále limitována dvoukolejným úsekem mezi Pirnou a Děčínem.

    Zajistit kvalitní spojení je nezbytné

    Saská vláda si uvědomuje, jak je nutné zajistit kvalitní spojení jihu Evropy se severem. Oproti stávající síti TEN-T totiž zohledňuje projekt EU4SEA-rail také spojení s přístavy Rostock a Sassnitz a tím návazné napojení na Skandinávii, baltskou oblast a Rusko. Nejbližším cílem iniciativy EU4SEA-rail je dosáhnout změny ve stávajícím plánu TEN-T železničních tras v rámci jejich revize připravované na roky 2009/2010. Usiluje především o:
    • prodloužení koridoru TEN-T 22 z Drážďan přes Berlín do Rostocku/Sassnitzu;
    • napojení osy Y 20 z Drážďan přes Lipsko/Halle – Magdeburk – Hannover – Hamburk/Brémy na TEN-T;
    • okamžité zahájení plánování výstavby nové trasy Praha – Drážďany. V jejím případě hrozí prodlení z hlediska prognóz nárůstu přeprav pro úsek železnice v labském údolí a vzhledem k obvyklým dlouhým plánovacím obdobím. Saská vláda počítá s dosažením maximální exploatace kapacity polabské železnice již kolem roku 2015.

    Pomoci by mohla vodní doprava

    Z iniciativy saské vlády vyplývá také skutečnost, že v budoucnu více než dvojciferné roční nárůsty přeprav v této relaci bude při omezené kapacitě železnice muset stále více zajišťovat silniční doprava. Z tohoto pohledu je nepochopitelné, proč v současnosti Česká republika likviduje ekologicky nejvýhodnější paralelní dopravu na Labi, která by pomohla odlehčit v segmentu substrátů tradičně tíhnoucích k vodě železniční dopravě, aby dráha následně mohla poskytovat alternativu k silniční dopravě a tlumit tak její nárůst. Vždyť vyřešení kvalitního železničního spojení se západní Evropou je reálné vzhledem k náročnosti nového železničního spojení Praha – Drážďany v horizontu kolem roku 2030, pokud se ovšem tento projekt vůbec podaří prosadit do plánů evropských železničních spojení v Bruselu a Berlíně.

    Ekologie naruby

    Česká republika se stává jediným vnitrozemským státem v Evropě bez přístupu k západoevropské síti vodních cest a námořním přístavům po splavné řece. Je to smutné i z pohledu, že nejnovější studie dopadů terestrických druhů dopravy na životní prostředí, kterou v listopadu loňského roku zveřejnil institut PLANCO z Essenu, vyčíslila externí náklady vodní dopravy na relaci Hamburk – Děčín pro kontejnery i hromadné zboží jako více než trojnásobně nižší než externí náklady paralelní železnice. Hodnotila skleníkové znečistění ovzduší, hluk a nehody.

    To dokazuje, že likvidace vodní dopravy v Čechách na Labi je zneužitím falešné ekologické argumentace pro získání ekonomické výhody pro konkurenční druh dopravy především zahraničního provozovatele v režii nátlakových organizací a jejich politické reprezentace. Životní prostředí naopak utrpí vynuceným přesunem doprav na silnici při omezené kapacitě železnice na tomto pro Českou republiku nejdůležitějším dopravním koridoru.

    V rozporu s dopravní politikou EU

    To je v protikladu i s dopravní politikou EU, která právě ve vodní dopravě spatřuje jeden z nástrojů, jak čelit narůstajícímu dopravnímu chaosu způsobenému rychlým nárůstem silniční dopravy. Je to i v rozporu s politikou sousedního Německa, kde nová koalice obnovuje splavnost Labe s cílem dosáhnout podmínek pro ekonomické provozování plavby do března 2010.

    Vláda SRN věnuje značné finanční prostředky obnově splavnosti Labe a již dnes se rozsáhlé udržovací práce na celém více než 600 kilometrů dlouhém německém úseku projevují s tím, že narůstá rozdíl ponorů mezi českým úsekem německým. Po skončení tohoto projektu bude diference obnášet pro českou plavbu likvidačních 40 centimetrů na hranici obou států.

    [Akt. známka: 4,25 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
    |Počet komentářů: 24 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
    | Zdroj - autor článku: Železniční doprava 30/2008 - Jiří Aster|
    Vytvořeno pomocí redakčho systému phpRS  
    Toto je svobodný web. Uveřejněné texty jsou duševním vlastnictvím jejich autorů, kteří odpovídají za jejich obsah. Názory přispěvatelů se nemusí shodovat s názorem redakce.

    RSS feed Bezptičnyj produkt