Dopravní web

Informace a publicistika
z oboru dopravy,
se zvláštním zřetelem
na dopravu veřejnou


Čtvrtek  24. října 2019
Nemůžete využívat veškerý servis Dopravního webu, přihlašte se prosím.


Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře
Zapomenuté heslo
Gdańsk - 14
Výstava MHD
zobrazení: 993
známka: 3.67


Poslední komentáře

  • When I am at the bar, I usuall­y wear a s­hort dress. I look awesome with attractive out­fit and my . . . (Na krakovské Letiště se půjde pod nádraží)
  • Awesome article! If you try an amazing <a href=" https://play.google.com/store/apps/details? . . . (MHD v České Lípě hrozí kolaps)
  • I knew a few of them from before, but this list is very helpful.. It will take some time to browse t . . . (Na krakovské Letiště se půjde pod nádraží)
  • I blog often and I truly thank you for your content.This great article has truly peaked my interest. . . . (Na krakovské Letiště se půjde pod nádraží)
  • Nice Post with information regarding great use! The ways you have illustrated the information is imp . . . (Na krakovské Letiště se půjde pod nádraží)
  • We are here to help you in resolving software related issues, internet security, antivirus, GPS navi . . . (Bukurešťské nízkopodlažní tramvaje (2))
  • MillionCente rs lets you search, explore and connect with the best hobby classes in Delhi. Join us t . . . (Bukurešťské nízkopodlažní tramvaje (2))
  • Chennai Escorts Lucknow Escorts Chennai Escort Chen nai Escort Chennai Escort Chennai Es . . . (Na krakovské Letiště se půjde pod nádraží)
  • Vyhledávání


    Motto:
    Význam dopravního systému zpravidla pochopíme až v době,
    kdy díky našemu nezájmu zanikne.

    Železnice >> Tratě >> Popelka (2)
    Tratě

    Popelka (2)

    Vydáno dne 13. 12. 2006 (2856 přečtení)
    Nákladní vlak do Domažlic vyčkává na křižování v NýřanechNezklamali jste, mnoho z vás tipovalo Veselí nad Lužnicí – Gmünd a to dokazuje, že toto není web všechytrých štoušů, protože správná odpověď je: trať 180 Furth im Wald-Domažlice-Plzeň. Proč jsem jí popsal z Brodu a ne z Plzně vysvětlím hned. Tato trať se totiž stavěla z Německa a úsek z Brodu nad Lesy (Furth im Wald)- Plzeň byl předán do provozu o rok dříve, než zbylý úsek z Plzně do Prahy a to léta páně 1861. Nyní přistupme k samotnému článku. Předem se omlouvám, za některé nepřesnosti, kterých se dozajista dopustím, protože též nejsem všechytrý šotouš (aspoň doufám).

    Rychlík Praha - München zastavil v DomažlicíchV první řadě bych rád napravil tiskovou chybu, které se dopustil jakýsi zlomyslný šotek. Tato trať nebyla připravena na dvoukolejkofikaci, jen stavby přes trať (nadjezdy) svým rozpětím počítaly s budoucím rozšířením o druhou kolej. Ale jen v úseku Plzeň-Domažlice, přes hranice už není s dvoukolejkou počítáno nikde. Tato trať byla od začátku jejího vzniku velmi vytížená a její význam nadále rostl. Vede totiž nejvýhodnějším způsobem a nejmírnějším terénem, kterým se dá od nás na západ dostat. Ze všech našich přeshraničních tratí směrem do Německa má nejvýhodnější směrové i sklonové poměry. Jediná trať s lepšími sklonovými poměry je sice Děčín - Bad Schandau, ale co se týče stavební a tudíž i udržovací náročnosti, raději bych pomlčel. Přesto anebo právě proto tato trať nebyla dodnes zdvojkolejněna a ani elektrifikována. Těžké nákladní vlaky se po ní dají provézt s relativně nízkými náklady i v dieselové trakci. A i dnes po drastickém útlumu železniční nákladní dopravy, patří pořád mezi nejdůležitější tratě. Její důležitost však jednu dobu málem vzala za své. Německá strana totiž po nekonečných peripetiích s plánovaným zkapacitněním a elektrifikací tratě, rozhodla, že se z tratě udělá lokálka. V té době byla zrušena veškerá dálková osobní doprava po této trati a začaly se podnikat kroky k předisponování nákladní přes Cheb. Toto německé rozhodnutí bylo vyvoláno nechutí české strany pro jakoukoliv spolupráci a české legislativní potíže vyústily až k tomuto německému trucu. Brzy se však ukázalo, že přes Cheb cesta nevede a nákladní vlaky na této trati zůstaly a po čase se rozjely i rychlíky (i když už ne v režimu EC a IC). Dnes je to po osobní stránce druhý nejdůležitější přechod do Německa (po Děčíně) a po nákladové stránce třetí (po Děčíně a Chebu).

    Mezinárodní osobní vlak Furth-Plzeň vjíždí do Domažlic zast.V tomto odstavci bych chtěl stručně přiblížit historii a hlavně vývoj této trati. Jak už jsem řekl, vznikla roku 1861. Postavila jí společnost „Česká západní dráha“ a díky jejímu strategickému významu, byla jedna z prvních zestátněných tratí. První větší investice do této trati byla přeložka v úseku mezi Plzní-Jižním předměstím a přejezdem s Domažlickou ulicí. Původně vedla dnešním areálem Škodovky ve směru dnešního předávacího kolejiště. Přeložka byla vybudována z důvodu mimoúrovňového vykřižování s tratí z Vídně do Chebu. Druhá větší investice se udála více než po 100 letech jejího vzniku (zajímavé je, jak naši předci dokázali postavit tratě, které dokázaly „stíhat“ přes 100 let, zatímco dnešní železniční stavby se nerealizují ani s ročním výhledem dopředu, viz rekonstrukce tratí 160 a 140). Tato investice byla vynucena velkým zvýšením nákladního provozu na trati a sestávala z postupného prodlužování stanic (Vejprnice, Stod, Holýšov, Blížejov a jako poslední Domažlice) a staveb nových výhyben (Chotěšov a Radonice) v nejdelších mezistaničních úsecích. Tyto investice byly bohužel poslední smysluplné úpravy na této trati. Nedávno byla ještě realizována jedna investice, kterou považuji jako plně poplatnou dnešní době – nekoncepční. Je to optimalizace úseku Staňkov-Blížejov, kdy se za obrovských nákladů zvýšila rychlost z 90 km/h na 100 km/h a to ani ne po celé délce úseku a zrušilo hradlo Osvračín.

    Samostatnou kapitolou je historie elektrizace trati, to ale až příště.

    Související články:
    Rozvoj železničních vleček na Nýřansku (06.11.2007)
    Popelka (4) (06.09.2007)
    Popelka (3) (24.03.2007)
    Popelka (1) (07.12.2006)
    [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
    | Autor: Reg. čtenář |
    | Počet komentářů: 8 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
    Vytvořeno pomocí redakčho systému phpRS  
    Toto je svobodný web. Uveřejněné texty jsou duševním vlastnictvím jejich autorů, kteří odpovídají za jejich obsah. Názory přispěvatelů se nemusí shodovat s názorem redakce.

    RSS feed Bezptičnyj produkt