Dopravní web

Informace a publicistika
z oboru dopravy,
se zvláštním zřetelem
na dopravu veřejnou


Neděle  5. července 2020
Nemůžete využívat veškerý servis Dopravního webu, přihlašte se prosím.


Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře
Zapomenuté heslo
162 053
Olomouc hl.n. 4.2.2007
zobrazení: 964
známka: 3.00


Vyhledávání


Motto:
Význam dopravního systému zpravidla pochopíme až v době,
kdy díky našemu nezájmu zanikne.

Železnice >> Tratě >> Nákladní tramvaj v Břasích
Tratě

Nákladní tramvaj v Břasích

Vydáno dne 27. 11. 2005 (4033 přečtení)

MapaBřasy. "Kde to proboha leží?", řeknete si. Možná vám bude více říkat název nejbližšího městečka, které se jmenuje Radnice. Samozřejmě myslím tím Radnice u Plzně, nikoli radnici na vašem náměstí. A nyní vás jistě napadne další otázka, proč tramvaj a zrovna tady? Není to náhodou něco podobného, jako téměř Cimrmanovské tramvaje v Pardubicích od pánů Reitmayera a Čížka? Opravdu není, ale řekněme si to pěkně od začátku až do konce.



Dnes poměrně nenápadné městečko Radnice bylo v minulosti velice významné tím, že se zde nacházela Radnická kamenouhelná pánev, kde se těžilo velmi kvalitní černé uhlí. A právě jedním z center této uhelné pánve bylo i městečko Břasy. Současně v Břasích a jejich blízkém okolí vzniklo mnoho různých továrniček, jako například sklárny, chemičky, keramičky, cihelny... Proto nejvýznamnější vlastník mnoha továren a dolů Johan David Starckl nechal postavit úzkorozchodnou dráhu o rozchodu 700 mm, která spojovala nádraží ve Stupně (úvraťová stanice na trati Chrást u Plzně - Radnice) s nejdůležitějšími doly a nejvýznamnějšími továrnami. Tak se stalo, že v roce 1871 městečko Břasy pokryla síť úzkých kolejnic, tratě však pokračovaly i za hranice Břas, jednak ke zmíněnému nádraží ve Stupně, ale například i k poměrně vzdálenému Jánskému dolu nedaleko od Berounky. Jako pohonu se používalo tehdy obvyklých koní.Předchůdce elektrické dráhy v Břasích. Koňka v ulicích.

Na jaře roku 1908 se vedení firmy rozhodlo, že koňku nahradí elektrickou trakcí, a tak se stalo, že 12.9.1908 vyjela po rekonstrukci tratě na svou první zkušební jízdu elektrická lokomotiva. Pravidelný provoz byl zahájen o 5 dní později, tedy 17. září 1908. Uvádí se, že úzkokolejka v Břasích byla první elektrizovanou úzkorozchodnou tratí, ovšem z pohledu železnice. Ale protože tato dráha měla charakter malodráhy a velice se blížila severočeským tramvajovým provozům známých například z Teplic (1895), Ústí nad Labem (1899) nebo zejména Jablonce (1900), lze o jejím prvenství pochybovat. Rozdíl od zmíněných provozů byl ale v tom, že na zdejší síti byla provozována výhradně nákladní doprava a pravidelná osobní doprava nebyla zavedena, byť například v Jablonci byla nákladní doprava též velmi významně zastoupena a některé tratě byly určeny jen pro nákladní dopravu.

Nákladní tramvaj v BřasíchAle zpět k naší nákladní pouliční dráze, tedy tramvaji v Břasích. Dráha velice úspěšně přepravovala uhlí, cihly, sklo, keramiku, šamot i další výrobky nejen za c.k. monarchie, ale i za první republiky, byť se již ve dvacátých letech začínají uzavírat první sklárny, nadto se začíná omezovat těžba uhlí  a v roce 1936 se dokonce začalo na Radnicko dovážet levnější uhlí z Podkrkonoší. Přesto pět elektrických lokomotiv (některé prameny uvádějí jen 3 lokomotivy) jezdilo radostně po uličkách Břas i po okolních polích a lukách, nezanechávaje koblihy mezi pražci :-). Jedna lokomotiva uvezla až 10 vozíků, což bylo asi 10 t nákladu do stoupání 45 promile. Nejvyšší rychlost vlaku byla 10 km/h, v provozu byly vždy nasazeny 3 lokomotivy, zbylé dvě tvořily zálohu. Dráha byla napájena stejnosměrným proudem o napětí 500 V, které bylo dodáváno parní turbínou ve Starcklově barvírně. Když se elektrárna v roce 1945 odmlčela, byly bohužel elektrické stroje nahrazeny klasickými dieselovými průmyslovými lokomotivami. Provoz s nimi prý však byl příliš těžkopádný a proto byla počátkem 50.let minulého století k dolu Matylda vybudována normálněrozchodná vlečka a úzkokolejka byla v roce 1953 zrušena.

Provoz dráhy byl ukončen 5 let před vrcholem těžby ve zdejší uhelné pánvi a pak už i význam celé Radnické oblasti klesal a klesal. Z unikátní nákladní tramvaje se do dnešních dnů nezachovalo téměř nic, jen pár mizejících vzpomínek, pár fotografií, z nichž všechny dvě přinášíme. Cesta od nádraží ve Stupně k Vranovu je prý bývalým tělesem, sem tam najdeme nějaký základ zařízení, kam tramvajka zajížděla. Kdysi významná uhelná železnice z Chrástu do Radnic také už není tím, čím bývala, jen pár, zatím ještě poměrně obsazených motoráčků, brousí zdejší téměř jeden a půl století starou trať. Trať dokonce ani není začleněna v Integrované dopravě Plzeňska, kam by logicky patřila a po uvažované přeložce hlavní tratě z Plzně na Prahu mimo Chrást  kamsi do tunelu mezi Plzní-Doubravkou a Ejpovicemi přijde i o těch pár věrných cestujících. Břasy už dávno nejsou městečkem, bývalé horní město Radnice už také není tím, čím bývalo a vize futuristů ze začátku dvacátého století se nám dnes zdají mimořádně úsměvné.

Radnice v roce 2000
...a Radnice v roce 2003 doopravdy
Pila v Radnicích 2003
Břasy v roce 2004

[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: Tomáš Mykl |
| Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vytvořeno pomocí redakčho systému phpRS  
Toto je svobodný web. Uveřejněné texty jsou duševním vlastnictvím jejich autorů, kteří odpovídají za jejich obsah. Názory přispěvatelů se nemusí shodovat s názorem redakce.

RSS feed Bezptičnyj produkt