Dopravní web

Jednoho babsky letního víkendu jsem vyrazil na vandr. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdybych si jako součást trasy nevybral jednu autobusovou linku. Nebudu skrývat, že to bylo trochu způsobeno tím, že se obecně říká, že čundráci autobusy nepoužívají a když nejde cestovat pěšky, vlakem nebo lodí, tak raději zůstanou doma. A právě to mě vrtalo hlavou, proč tomu tak je.

To, co se minulý týden odehrálo ve Studénce asi netřeba nikomu popisovat. Vlak zde v plné rychlosti narazil do právě zřítívšího se mostu. Následky nehezké. Ranění, bohužel i mrtví.

Protože všechny zprávy v médiích, počínaje prezidentskými volbami, přes Barbaru Škrlovou, převoznici sněhu Katku Neumannovou, heparinového vraha, spiklence z hotelu Savoy až k debatám o Cikrtových a Julínkových poplatcích ve zdravotnictví, jsou buď hrůzné nebo bizarní (případně obojí), zkusil jsem si, abych dostal lepší náladu, najít taky něco pozitivního. Nakonec jsem našel "socku", tedy městskou hromadnou dopravu. Musel jsem ovšem hledat osobně, nikoli v novinách nebo v rádiu či televizi.

„Pane starosto, mám skvělý nápad: odsuneme u nás v Kocourkově nádraží“. „A k čemu to bude dobré“? „To máte tak ...“

Často se říká, že vlaky jsou ekologicky nejšetrnějším způsobem dopravy. A že by je proto stát měl všemožně podporovat. Něco na takovém tvrzení možná bude. Ovšem Francie či Německo dnešních dnů, kde stávka železničářů velkému množství lidí už řadu dní pije krev, ukazuje, že železnice je sice možná zelená, ale určitě ještě víc rudá.

Dobrý den Vám všem,
obvykle to nedělám, ale situace ve veřejné dopravě Ústeckého kraje už je tak nenormální, že nemohu mlčet. Můžete mi prosím pomoci nemlčeti prostřednictvím Vašeho webu, jehož si jako prostý pravidelný čtenář dost cením? Moje nemlčení se týká zastavení dopravy na trati Oldřichov u Duchcova - Děčín.

Železnice tak jak ji známe dnes byla vyvinuta v době, kdy se lidstvo chtělo vymanit z feudálního a církevního řádu. Měla nastoupit úplně nová doba, ve které se začaly srovnávat ekonomické rozdíly mezi jednotlivými vrstvami obyvatel. Samozřejmě tu nešlo o to, aby bohatí schudli, ale obráceně. K tomu se musel ovšem od základů změnit ekonomický systém, který v té době panoval, jelikož svým charakterem nebyl schopen uživit vyšší standard velké masy obyvatel. A tak se zrodil kapitalismus. Kapitalismus v podstatě prosadili schopní a energičtí lidé nešlechtického původu, kteří měli ve feudalismu jen málo šancí stát se bohatými a vlivnými. Nový systém dával možnost zbohatnout většímu množství lidí, chudina sice nezanikla, ale procentuelně se snížila. Střední vrstva má mnohem větší nároky na životní styl než chudina a jak sílila, zvyšovaly se nároky prakticky na vše. Systém se musel reorganizovat ve všech sférách. Církev začala ztrácet svou absolutní moc a nastala doba vynálezců a novátorů. Těžkou práci začaly nahrazovat stroje a rozpoutala se průmyslová revoluce. Tím se zmnohonásobily nároky na dopravu a starý dopravní systém neměl šanci s novou dobou držet krok.

Nedávno jsem se vetřel jednomu fírovi na mašinu. Pustil mě tam jako železničního fandu a já byl vděčný, že je kvůli mne ochoten riskovat průšvich. Při této jízdě mne zaujalo mnoho věcí, ale jedné jsem si všiml poprvé a začal rozvádět teorii, kterou jsem si chtěl ověřit a zjistil jsem tím zajímavé věci. Zaujalo mne s jakou kadencí vyhazoval onen strojvedoucí odpadky z okna, přestože mu takřka u nohou ležel odpadkový koš.

Jako správný železniční šotouš projíždím tratě, fotím co se kde mihne a hlavně kritizuji vše, o čem jsem přesvědčen, že vím lépe než sám pánbůh. Jedním z hlavních útočišť všech správných železničních šotoušů je v poslední době Ústecký kraj. Ani já v tomto nejsem výjimka a tak projíždím tratě, kterým hrozí zánik jako o závod a foťák žhavím do běla. Máte-li zájem, můžete si přečíst mé poznatky z cest tímto krajem plným kontrastů a svérázných zastupitelů.

Aneb jak Dopravní podnik pražský usoudil, že je zapotřebí něco udělat s tím, jak se lidé navzájem odcizují.

Zvláštní podniková výprava 10.VII. - 25.VII. a také 31.VII. - 15.VIII. Propagační cesta, která Vás seznámí během čtrnácti dnů bez únavy se všemi význačnými místy i nejkrásnějšími přírodními partiemi Podkarpatské Rusi.

Právě jsem dorazila do relativního závětří, takže vám sice nezapěji baladu o mnoha nebezpečenstvích, ale jen přiblížím své důvody pro vlastnění a používání automobilu.

Toť má reakce na článkovou trilogii pana šéfredaktora a pánové čtenáři, rýpu si do vás. Čekám na vaše odpovědi...

Dnes jsem jela vlakem jako obvykle do práce a naproti mě si sedli 2 nádražáci. Normálně cizí rozhovory neposlouchám, ale jejich silné hlasy prostě nešlo ignorovat. A docela lituju, že jsem to vyslechla, jsem z toho, co povídali tak paf, že jsem se rozhodla to zveřejnit. Nevím, jestli si doslovně pamatuju jejich povídání, ale tady jde hlavně o princip a ten snad každý pochopí.

Za tu dobu, co se pohybuji po pražských silnicích, jsem se začala soustřeďovat na to, jak jedna osoba může ohrozit jinou, hlavně během posledního půl roku. Moji pozornost upoutaly hlavně maminky s malými dětmi, ty rozhodně tvoří samostatnou skupinu. Pokud znáte nějaký podobný případ, klidně komentujte - a rozposílejte. Snad jich ubyde...