Rozhovor s iniciátorem projektu Drah Orlických hor ing. Petrem Tejklem

Autor: Miroslav Vyka •
Téma: Projekty • Vydáno dne: 07. 01. 2008


schéma sítě Drah Orlických hor, (c) www.orlickedrahy.czRedakce dopravního webu Vám přináší rozhovor s ing. Petrem Tejklem, iniciátorem projektu Drah Orlických hor. Realizace tohoto projektu by umožnila rozšíření současných regionálních tratí z podhůří až do obcí v horských oblastech, které by získaly lepší dopravní obslužnost a zároveň by se staly dostupnější pro návštěvníky hor.


Mohl byste čtenářům Dopravního webu představit projekt „Dráhy v Orlických hor“, jak se zrodila myšlenka projektu, který si vzdal za cíl rozšíření železnice v Orlických horách?

Projekt Drah Orlických hor vznikl přesně před sto lety – projekt je datován k roku 1907, kdy se již naši předkové v poněkud pozměněné podobě pokoušeli o propojení podhorských lokálek přes Orlické hory. Obdobných projektů na celém území českých zemí tehdejší monarchie bylo nespočet a ukončila je I. Světová válka. Co mne však překvapilo, když jsem tento starý dokument před čtyřmi lety vzal do rukou, byla skutečnost, že důvody které tehdy vedly naše předchůdce ke snaze realizovat tento projekt se do dnešních dnů nijak zásadně nezměnily. Je to horský příhraniční region, na okraji zájmu, špatně dopravně dostupný, jako oblast Sudet po válce vylidněný, neperspektivní pro podnikání, slabá nabídka pracovních míst a proto z něj většina mladých lidí pokud dosáhne vyššího vzdělání odchází. Jediné co je nové a co nahrazuje v současnosti tak silné pojmy jako byly tehdy hlad a bída je nyní ekologický tlak expandujícího turistického průmyslu, který sebou přináší značnou dopravní zátěž postavenou pouze na individuální automobilové dopravě. Z těchto důvodů jsem si řekl, že by bylo možná odvážné, ale v každém případě prospěšné tento projekt oprášit. Dráhy Orlických hor by měly pomoci řadu těchto problémů řešit a napomoci rozvoji turistického průmyslu, který zde má značný potenciál, ekologicky udržitelným způsobem.

Kdy bude hotova studie proveditelnosti a co od ní očekáváte?

Studie je dělána do značné míry sponzorsky, tedy záleží na okamžitých volnějších kapacitách zhotovitele, kterými jsou Dopravní projektování Ostrava a SUDOP Praha. Celkově se dá říci, že někdy v březnu či dubnu 2008 by měla být studie hotova. Studie rozděluje celý projekt do několika etap. Podle jasných pravidel, která se používají pro prověření těchto projektů studie definuje a kvantifikuje přínosy, které by měl projekt mít. Současně definuje i náklady, jak investiční tak provozní, a případná rizika projektu. Tyto dvě strany jedné mince, projektu Drah Orlických hor, srovná a stanoví jestli by realizace měla či neměla smysl a za jakých okolností a předpokladů. To má být zcela zásadní výstup studie. Vzhledem k tomu, že je to řekněme odvážnější projekt a studie musí kalkulovat s řadou odhadů a prognóz, jsem velmi rád, že se její realizace zhostily takové subjekty jako je Dopravní projektování Ostrava a SUDOP Praha. Díky nim budou výstupy studie jen obtížně zpochybnitelné ať již budou pozitivní nebo negativní.

Pokud studie proveditelnosti dopadne dobře, v jakém horizontu lze uvažovat zahájení stavby nových železničních tratí a kdy by mohl být zahájen pravidelný provoz?

Na tuto otázku je velmi obtížné konkrétně odpovědět. Pozitivní výsledek studie ještě neznamená zajištěné financování a žádné obstrukce během stavebních řízení. Projekt nemá jen příznivce a pro řadu rozhodujících subjektů je přímo neuvěřitelný i kdyby studie dopadla velmi dobře. Zcela teoreticky by v ideálním případě mohl být provoz u prvé etapy – Solnice až Deštné – zahájen v roce 2012. Ale to je naprostý teoretický ideál.

Deštné v Orlických horách (c) www.orlickedrahy.cz
vizualizace zastávky Deštné v Orlických horách

V květnu 2007 se objevila v médiích zpráva, že projekt Regiotram Nisa byl vyškrtnut z operačního programu doprava. Přesto, že tento projekt lze spolufinancovat i z jiných programů Evropské unie, jeho šance na brzkou realizaci se přeci jen zmenšily. Myslíte si, že Váš projekt má šanci uspět při získání peněz z evropských fondů do roku 2013?

Do roku 2013 je pro obdobné projekty alespoň jistá šance na úspěch. 85% nákladů lze hradit z EU fondů. Ucházet se o tyto zdroje však znamená, aby byl projekt co nejlépe zpracován tedy aby potvrzoval svoji vysokou smysluplnost. Současně a obávám se, že ještě podstatnější je, aby měl maximální podporu, což je myšleno velmi široce. Tedy podporu odbornou, mediální, lokální, regionální a politickou. Při této konstelaci je velmi reálné si na prostředky EU sáhnout. Dosáhnout této konstelace je však mimořádně obtížný úkol. To ale neznamená se o to nepokusit. Na zbylých 15% nákladů se již zdroje jistě najdou (PPP, Kraj, Stát, jiné subjekty a jejich různá míra participace) za situace, že bude splněna ideální konstelace…

Jak pohlížíte na konání firmy OREDO, která se snaží utlumovat železniční dopravu na některých tratích, mimo jiné též na trati do Dobrušky, se kterou projekt Dráhy Orlických hor počítá?

OREDO je profesionál v organizaci veřejní dopravy a svoji práci odvádí velmi kvalitně v souladu se zadáním zřizovatele a tím je Kraj. Osobně si myslím, že je velké štěstí, že Kraj takový subjekt zřídil. Cíl je zajistit veřejnou dopravu v optimální míře s minimálními náklady. Zde díky zcela nefér promítání nákladů ve většině případů regionálních a lokálních tratí ekonomicky vítězí náhrada za bus, zvlášť u takto krátkých spojek jako je Opočno - Dobruška. To není chyba OREDA, ale chyba pravidel jak celý systému kalkulovat. Nyní je železnice jednoznačně znevýhodněna proti autobusu. Jsem železniční nadšenec, ale nejsem fanatik a tak mi je celkem jasné, že v této formě její šance na dlouhodobé přežití nejsou valné. Samozřejmě v případě realizace II. Etapy Drah Orlických hor – dokončení okruhu, kterým by se stala trasa Deštné, Solnice, Dobruška a bez úvraťové zaústění v Opočně směr Týniště – kdy by se trať stala součástí systému Drah Orlických hor by byla situace zcela jiná.

A jakým způsobem chcete přesvědčit některé místní odpůrce, že železnice bude pro celý region Orlických hor přínosem?

Projekt dostává jasné kontury a tak se zcela logicky objevují námitky, připomínky a někdy pochopitelně i odpor. Pokud se jedná o neinformovanost nebo obavy, tak projekt je již vybaven tak robustní informační základnou, že většina těchto obav se dá buď vysvětlit za použití tuzemských nebo zahraničních příkladů (hluk, emise, prašnost, nebezpečí pro zvěř apod.) nebo zahrnout do projektu a hledat alternativní řešení a trasování (území z vysokou ochranou CHKO, vodní zdroje, vyvedení trasy u Škoda Auto Kvasiny apod.). Horší je pokud narazíte na odpor typu „ je to nesmysl, nechci, všechno špatně a stejně Vám nevěřím a kdo ví kdo Vás platí a co vlastně chcete „ tady žádné argumenty nepomáhají. Většinou tito odpůrci, pokud vůbec vystoupí z anonymity a chtějí diskutovat, což je zcela výjimečné, nedokážou pochopit, že můžete takovou aktivitu vykonávat z čirého nadšení a ve snaze prospět regionu, který máte rád. Nepřesvědčíte je, že za tím nejsou nekalé úmysly a "tunelování" Orlických hor. Možná, že i tímto přístupem říkají mnoho o sobě samých…

Další informace naleznou zájemci na www.orlickedrahy.cz

Redakce Dopravního webu tímto děkuje panu ing. Petru Tejklovi iniciátorovi projektu Drah Orlických hor za rozhovor.