Vlastnické značky železnic

Autor: Lemrouch • lemrouch(at)centrum.cz
Téma: Vozidla • Vydáno dne: 05. 07. 2007


Jednoho krásného dne zasedli chytří pánové kdesi v EU a rozhodli, že hierarchie označování železnic se změní (ználi-li někdo chytřejší než já datum a místo tohoto rozhodnutí, nechť to napíše do komentáře). Do té doby se všude v Evropě, a až na pár čestných výjimek v podstatě na celém světě, považovala síť železnic za majetek a svaté právo jedné státní dráhy.


Téměř všechny státy na světě se v prvním čtvrtletí minulého století rozhodly zestátnit všechny železnice na svém území a vytvořit tak státní monopol na železnici, který podle některých byla spása železnic, podle jiných jejich hrob, co rozpoutal boom silniční dopravy. Podle toho se také v šedesátých letech v Evropě rozhodlo, jaký způsob společného mezinárodního označování železnic bude zvolen (dvanáctimístné číslo na každém voze). Každá státní dráha dostala své číslo (např.: ČSD – 54) a vozy soukromníků byly zahrnuty do příslušné státní dráhy a odlišeni jen jinou řadou vozu. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let přišla změna, kde se soukromé vozy odlišovaly režimem.

Popisovat podrobnosti v číslování vozů by bylo na dlouhé lokte, proto se zaměřím hlavně na vlastnické značky, které jsou pro osobní i nákladní vozy stejné. Jak už jsem řekl, každá dráha měla přidělenu jednu vlastnickou značku. Pokud se průběhem času vyskytl nějaký soukromý železniční dopravce, musel přijmout značku dráhy země, ve které měl sídlo. Ale našlo se pár takových, kteří se rozhodli mít vlastní značku. Známým příkladem je třeba GySEV. Tato dráha je unikátní třeba i tím, že jako jediná soukromá společnost vlastnila železnici na území bývalého komunistického bloku. (I když všechny maďarské akcie vlastnil stát). Problém takovéhoto státního uspořádání a rozdělení železnic tkvěl hlavně v tom, že si každá dráha hrála jen na vlastním písečku a jednotlivé dráhy neměly právo vstoupit na území jiných drah. Díky tomu se musely na hranicích pokaždé měnit lokomotivy. Postupem času však docházelo k dohodám o možnosti přejetí vozidel cizí dráhy mnohdy velmi hluboko na území drah jiných. Největší překážkou operativnosti železnice byly a jsou jednoznačně drážní úřady, které vznikly pro to, aby udržovaly jistý standard té či oné země. A protože každá země má standard jiný, přejíždění jedněch k druhým je stále velkým problémem. Jediné, co se udrželo, je přejíždění vagonů mezi jednotlivými železnicemi. Koneckonců právě kvůli nim a pro ně se vytvořilo jednotné číslování. Lokomotivy však do tohoto číslování nespadají a každá země si udržuje svůj vlastní styl, což považuji za velkou chybu a doufám, že alespoň EU to jednou změní a odváží se ke stejnému kroku, ke kterému se v šedesátých letech odvážili jiní, když sjednotili číslování vozů. Dohody mezi jednotlivými drahami dokonce šli tak daleko, že se páni úředníci dokázali dohodnout na společném vagonovém parku (což považuji za osmý div světa). Tak vznikla na „východě“ dohoda OPW a na „západě“ EUROP. Zvláštní dohoda pak platila pro chladící a mrazírenské vozy zvaná INTER FRIGO (IF). Do této dohody spadaly vozy ze západu, z východu a dokonce i soukromé vozy. Vozy spadající do těchto dohod mohly na železnicích drah spadajících do příslušných dohod jezdit jako by patřily všem drahám spadajícím pod dohodu. Odpadlo tak vracení prázdných vozů na území jejich vlastnické dráhy, čímž se velmi razantně zkrátlily a zekonomičtěly oběhy vozidel. Po pádu železné opony okamžitě padla dohoda OPW a kupodivu brzy nato i dohoda EUROP a IF. Pád těchto dohod ještě prohloubil recesi železnice a nástup silnice.


Dnes se toto striktní uspořádání na státní železnice naštěstí mění a dává se prostor soukromým dopravcům. Jsou to zatím jen nesmělé začátky, kterým státní drážní úředníci hážou klacky pod nohy, jako církev kdysi upalovala každého, kdo chtěl změnu, nicméně mohlo by to při správném uchopení vést ke značnému vzestupu železnice na úkor silniční dopravy. V označování vozů se tyto změny projevily hlavně v tom, že písmenné označení vozů už není totožné s písmenným označením státní železnice, ale státu jako takového a označení vlastníka vozu je až za pomlčkou. Např.: dříve 54 ČD, dnes 54 CZ-CD nebo 54 CZ-UNIDO (Unipetrol) atp. Samozřejmě nemůže mít každý vlastník vozu svou vlastní číselnou značku, tak se to udělalo tímto logickým způsobem. Tím ovšem ztratilo význam pro soukromé dopravce mít svou značku. Co se tedy v budoucnu stane s GySEVem? Spadne pod Rakousko nebo Maďarsko? V tomto případě nepředpokládám změnu, ale jsou i jiní dopravci s vlastní značkou, kteří jasně spadají do jednoho státu.

Znáte všechny dráhy a jejich označení? Předpokládám, že většina bude znát 54 ČD, 80 DB, či 51 PKP nebo 56 ŽSR respektive ZSSK, hodně lidí bude znát národní správy „staré“ Evropy a jen hrstka soukromé železniční správy a nové republiky vzniklé po rozpadu Ruska a Jugoslávie. Do mezinárodního označení však spadají i mimoevropské správy. Schválně, kam myslíte, že vás odveze vagon, označený vlastnickou značkou 33 nebo 90? Já osobně bych hrozně rád u nás nasedl do vagonu železniční správy s označením FC 40. Udělejte si malý kvíz, ve kterém budou všechny železniční správy před změnami, které se v poslední době udály, o kterých vím pod čísly a ty, které považuji za těžší pro zjednodušení i pod písmenným označením. Původně jsem chtěl vytvořit klasický kvíz, obvyklý pro tento web. Měl by však 67 otázek a na všechny bych musel vymyslet 4 možnosti. To by byla na mě sebevražda a na vás vražda. Tak jsem se po dohodě s webmasterem dohodl na jiné formě kvízu. Otázky napíšu přímo sem do tohoto článku a kdo bude mít zájem na ně odpovědět, napíše své odpovědi na mail. Já pak správné odpovědi napíšu časem jako obyčejný komentář.

Takže, kdo má zájem, ať ke každé číselné vlastnické značce připíše písmennou značku a dráhu, které přísluší.

číselná zn. písmenná zn. dráha
10       
20    
21    
22    
23 CFM  
24 LG  
25 LDZ  
26 EVR  
27 KZH  
28 GR  
29 UTI  
30  
31 MTZ  
32 DSVN  
33 KŽD  
40 FC  
41    
42 JNR  
43    
44    
50    
51    
52    
53    
54    
55    
56    
57 AZ  
58 ARM  
59 KRG  
60    
61 KNR  
63    
64 FNME  
65    
66 TZD  
67 TRK  
68    
69    
70    
71    
72    
73    
74    
75    
76    
78    
79    
80    
81    
82    
83    
84    
85    
86    
87    
88    
90 ENR  
91 SNCFT  
92 SNTF  
93 ONCFM  
94    
95 IR  
96 RAI  
97 CFS  
98 CEL  
99 IRR  
Vyjmenujte členské dráhy bývalých dohod OPW a EUROP
Kdo by si troufnul i na INTERFRIGO, může, ale zde ani já neznám správnou odpověď.