Unikátní technologií se čelním sklům pendolin zase vrací jejich průzračnost

Autor: Miroslav Vyka •
Zdroj: Michael Mareš, týdeník OSŽ OBZOR
Téma: Články • Vydáno dne: 02. 04. 2007


Pendolíno v Pardubicích, foto Miroslav VykaPředstavte si, že vám čelní sklo vašeho auta někdo přejede úhlovou bruskou s brusným kotoučem. Už jen ta představa je šílená. To nemůže dopadnout dobře, napadne vás. Vidíte, a přece to funguje!


Zhruba tímto způsobem vrací Ing. Jan Kroupa ze společnosti ALETAR Praha čelním sklům pendolin zase jejich průzračnost. Právě jemu se před časem podařilo vyřešit problém skel oken železničních kolejových vozidel, poškozených škrábanci nebo poleptaných chemickými prostředky. O tom, že tato technologie je skutečně dokonalá, se bylo možné přesvědčit právě v těchto dnech, kdy byl Jan Kroupa postaven před úkol opravit, respektive vyleštit čelní skla pendolin, poškozená pravděpodobně chemickou látku obsaženou v mycích prostředcích, jimiž se soupravy čistí.

„Protože existovalo reálné nebezpečí zhoršení výhledu strojvedoucích, snažili jsme se, díky velké podpoře vedení ONJ Praha a především pak vrchního přednosty Ing. Václava Sosny, rychle najít způsob, jak okna pendolin vyčistit,“ říká Jan Kroupa s tím, že výměna čelních oken nepřicházela prakticky v úvahu. Jedno stojí údajně tři sta tisíc korun a na každé ze sedmi souprav jsou tato čelní okna dvě. Řešení se nakonec našlo, strojvedoucí si libují, jak jsou okna čistá. „Obecně problém spočívá v tom, že působením kyselin dojde k poleptání povrchu skla, respektive jeho horní vrstvy, což omezuje výhled z vozidla,“ vysvětluje Jan Kroupa princip poškození. „Sklo pak není průzračně čisté a když na to zasvítí sluníčko, tak dochází k zrcadlovému efektu.“ Poleptání oken nelze navíc podle Jana Kroupy žádným chemickým přípravkem odstranit.

„Zprvu jsme na vzorku zkoušeli všechno možné – od zásaditých prostředků po kyselé a vše konzultovali s výzkumnými ústavy a experty, zabývajícími se problematikou skla,“ popisuje Jan Kroupa cesty hledání, „ale efekt žádný.“ Odpověď na otázku, jak problém vyřešit, našel nakonec v zahraničí. „Spojil jsem se s jedním kolegou z Velké Británie, který se tímto problémem zabývá již asi deset let. Ten přijel do České republiky, byl tady zhruba týden a na základě zakoupeného know–how a technického vybavení jsme se naučili tyto věci řešit,“ říká Kroupa. Dnes je díky této zkušenosti firma ALETAR schopna čistit – vyleštit nejen poleptaná, ale i mechanicky poškozená okna jakýchkoliv železničních kolejových vozidel.

Umývání předního skla v Holešovicích, foto Miroslav Vyka
běžné umývání předního skla ve stanici Praha-Holešovice

A v čem vlastně kouzlo oné technologie spočívá? „Speciálními brusnými kotouči, na které se nanáší specifická pasta, se vybrousí poškozená vrstva,“ přibližuje Jan Kroupa pracovní postup a dodává, že se to musí dělat velmi pečlivě, aby nedocházelo k deformaci skla a následnému lomu světla, což by mělo negativní vliv na průhlednost okna. To je mimochodem cesta, jak lze do života vrátit mnohá zašlá skla starých železničních vagonů. Náklady na opravu totiž musí být nižší, než na výměnu skel. „Cena opravy se pohybuje v rozmezí 10 až maximálně dvaceti procent ceny skel nových,“ vysvětluje Jan Kroupa cenový rozdíl. Prý přitom nerozhoduje, zda jde o nová poškozená či stará zašlá skla. „Naopak na těch starších vagonech je ten efekt ještě větší. Používaná technologie je skutečně lehce vrací do podoby opět průzračného skla.“

S leštěním čelních oken souprav Pendolin začal Jan Kroupa v úterý 13. března a skončil přesně za týden, v noci z úterý 20. na 21. března. Včetně sobot a nedělí strávil leštěním čtrnácti oken sedmi souprav Pendolin celkem sedm večerů, někdy zde ale byl i do čtyř do rána. „Bylo mi potěšením,“ říká s úsměvem Jan Kroupa ze společnosti ALETAR Praha. „Víte, odměnou mi je, když vám fíra po vyleštění okna řekne, že si myslel, že tam to okno vůbec není. Spokojen byl i vrchní přednosta Václav Sosna. Ten mi zase řekl: dobrá práce.“