Popelka (2)

Autor: Reg. čtenář • webmaster(at)dopravni.net
Téma: Tratě • Vydáno dne: 13. 12. 2006


Nákladní vlak do Domažlic vyčkává na křižování v NýřanechNezklamali jste, mnoho z vás tipovalo Veselí nad Lužnicí – Gmünd a to dokazuje, že toto není web všechytrých štoušů, protože správná odpověď je: trať 180 Furth im Wald-Domažlice-Plzeň. Proč jsem jí popsal z Brodu a ne z Plzně vysvětlím hned. Tato trať se totiž stavěla z Německa a úsek z Brodu nad Lesy (Furth im Wald)- Plzeň byl předán do provozu o rok dříve, než zbylý úsek z Plzně do Prahy a to léta páně 1861. Nyní přistupme k samotnému článku. Předem se omlouvám, za některé nepřesnosti, kterých se dozajista dopustím, protože též nejsem všechytrý šotouš (aspoň doufám).


Rychlík Praha - München zastavil v DomažlicíchV první řadě bych rád napravil tiskovou chybu, které se dopustil jakýsi zlomyslný šotek. Tato trať nebyla připravena na dvoukolejkofikaci, jen stavby přes trať (nadjezdy) svým rozpětím počítaly s budoucím rozšířením o druhou kolej. Ale jen v úseku Plzeň-Domažlice, přes hranice už není s dvoukolejkou počítáno nikde. Tato trať byla od začátku jejího vzniku velmi vytížená a její význam nadále rostl. Vede totiž nejvýhodnějším způsobem a nejmírnějším terénem, kterým se dá od nás na západ dostat. Ze všech našich přeshraničních tratí směrem do Německa má nejvýhodnější směrové i sklonové poměry. Jediná trať s lepšími sklonovými poměry je sice Děčín - Bad Schandau, ale co se týče stavební a tudíž i udržovací náročnosti, raději bych pomlčel. Přesto anebo právě proto tato trať nebyla dodnes zdvojkolejněna a ani elektrifikována. Těžké nákladní vlaky se po ní dají provézt s relativně nízkými náklady i v dieselové trakci. A i dnes po drastickém útlumu železniční nákladní dopravy, patří pořád mezi nejdůležitější tratě. Její důležitost však jednu dobu málem vzala za své. Německá strana totiž po nekonečných peripetiích s plánovaným zkapacitněním a elektrifikací tratě, rozhodla, že se z tratě udělá lokálka. V té době byla zrušena veškerá dálková osobní doprava po této trati a začaly se podnikat kroky k předisponování nákladní přes Cheb. Toto německé rozhodnutí bylo vyvoláno nechutí české strany pro jakoukoliv spolupráci a české legislativní potíže vyústily až k tomuto německému trucu. Brzy se však ukázalo, že přes Cheb cesta nevede a nákladní vlaky na této trati zůstaly a po čase se rozjely i rychlíky (i když už ne v režimu EC a IC). Dnes je to po osobní stránce druhý nejdůležitější přechod do Německa (po Děčíně) a po nákladové stránce třetí (po Děčíně a Chebu).

Mezinárodní osobní vlak Furth-Plzeň vjíždí do Domažlic zast.V tomto odstavci bych chtěl stručně přiblížit historii a hlavně vývoj této trati. Jak už jsem řekl, vznikla roku 1861. Postavila jí společnost „Česká západní dráha“ a díky jejímu strategickému významu, byla jedna z prvních zestátněných tratí. První větší investice do této trati byla přeložka v úseku mezi Plzní-Jižním předměstím a přejezdem s Domažlickou ulicí. Původně vedla dnešním areálem Škodovky ve směru dnešního předávacího kolejiště. Přeložka byla vybudována z důvodu mimoúrovňového vykřižování s tratí z Vídně do Chebu. Druhá větší investice se udála více než po 100 letech jejího vzniku (zajímavé je, jak naši předci dokázali postavit tratě, které dokázaly „stíhat“ přes 100 let, zatímco dnešní železniční stavby se nerealizují ani s ročním výhledem dopředu, viz rekonstrukce tratí 160 a 140). Tato investice byla vynucena velkým zvýšením nákladního provozu na trati a sestávala z postupného prodlužování stanic (Vejprnice, Stod, Holýšov, Blížejov a jako poslední Domažlice) a staveb nových výhyben (Chotěšov a Radonice) v nejdelších mezistaničních úsecích. Tyto investice byly bohužel poslední smysluplné úpravy na této trati. Nedávno byla ještě realizována jedna investice, kterou považuji jako plně poplatnou dnešní době – nekoncepční. Je to optimalizace úseku Staňkov-Blížejov, kdy se za obrovských nákladů zvýšila rychlost z 90 km/h na 100 km/h a to ani ne po celé délce úseku a zrušilo hradlo Osvračín.

Samostatnou kapitolou je historie elektrizace trati, to ale až příště.