Stezky místo opuštěných železnic?

Autor: Reg. čtenář • webmaster(at)dopravni.net
Zdroj: Krajské noviny - Magda Kubínová
Téma: Cyklistická doprava • Vydáno dne: 01. 11. 2006


V České republice existuje více než tisíc kilometrů opuštěných železnic. Většina byla již zrušena, některé tento osud kvůli nedostatku financí na údržbu teprve čeká. Nadace Partnerství se proto v rámci svého programu Zelené stezky Greenways začala zabývat otázkou, jak smysluplně naložit se železnicemi, které přestaly plnit svoji původní funkci. Výsledky výzkumu Nadace jsou vcelku jasné a hovoří o přeměně těchto železnic na cyklostezky.


„Budování stezek pro bezmotorovou dopravu na tělesech rušených tratí může výrazně napomoci rozvoji cyklistické dopravy v ČR. Důležité přitom je, aby příslušné kraje, města a obce věnovaly této problematice patřičnou pozornost při plánování svého územního rozvoje. Výstavba stezek Greenways má navíc oporu i v základních strategických dokumentech, týkajících se udržitelného rozvoje a dopravy, tedy ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, Dopravní politice ČR pro léta 2005 - 2013 a Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR,“ dozvídáme se od koordinátora projektu Luboše Kaly. „Opuštěné tratě představují po odstranění kolejí a pražců přímo ideální základ pro budování cyklostezek. Nejen, že vedou mimo stávající silniční síť, takže zde nehrozí střet s auty, ale jejich převýšení je i v kopcovitém terénu minimální. Společný výlet tak zvládnou cyklisté všech věkových kategorií, in-line bruslaři, pěší a dokonce i aktivní vozíčkáři. Zážitek z cesty ještě umocní přejezd mostů nad řekami či hlubokými údolími nebo průjezd osvětlenými tunely. K vybudování zázemí pro turisty (ubytovacích a stravovacích zařízení, odpočívadel a půjčoven) by pak výborně posloužila opuštěná nádraží a vlakové stanice,“ dodal Kala.

Podobné projekty se přitom v zahraničí setkávají s velkým úspěchem. V USA se např. první cyklostezky na opuštěných železnicích, zvané rail-trails, objevily již na začátku 60. let a do dnešní doby jich bylo vybudováno více než 12 tisíc kilometrů. V Evropě bylo dosud nejvíce podobných cyklostezek vybudováno v Španělsku, a to více než 1 200 kilometrů. Přeměna opuštěných tratí na stezky, zvané vias verdes (zelené stezky), zde probíhá jako součást vládního programu již od roku 1993 a za tu dobu bylo proinvestováno celkem 50 milionů euro ze státního rozpočtu a fondů EU. Zrušené železnice pro výstavbu těchto stezek poskytují španělské státní železniční společnosti regionům, městům a obcím bezúplatně. „To bohužel u nás není zvykem. V České republice je proto hlavním problémem vysoká cena za prodej pozemků po opuštěných železnicích, o nichž v konečném důsledku rozhoduje vláda. Prvním krokem k úspěchu je tedy politická vůle a ochota k uvolnění převodu a následně k využití rušených tratí,“ pokračuje Luboš Kala. Přestože je tedy v České republice budování stezek Greenways na opuštěných železnicích dosud „v plenkách“, mohou do konce roku obce, města a kraje předkládat Správě železniční dopravní cesty své žádosti o převod opuštěných a dnes již nevyužívaných tratí. Jejich podrobný přehled lze nalézt v databázi, zveřejněné na internetových stránkách http://www.historie-trati.wz.cz. Z této databáze lze např. vyčíst, že na území ČR je evidováno více než 1 010 km neprovozovaných železnic. 920 km z toho představují tratě zrušené a přeložené a zbylých 90 km tratě se zastavenou dopravou - ty budou s největší pravděpodobností rovněž zrušeny. Nelze sice s jistotou říci, kolik z uvedených kilometrů je využitelných pro přeměnu na stezky Greenways (bohužel většina tratí byla zrušena již před rokem 1980, některé byly rozprodány a některé použity na výstavbu silnic), je ale zřejmé, že využití opuštěných železnic pro budování cyklostezek je moderním celosvětovým trendem a ani Česká republika by neměla zůstat pozadu.

Poznámka redakce

Nyní půjde o to, abychom pro cyklostezky případně využili jen opravdu zrušených tratí a nesnažili se zavést módní trend, kde staromódní zastarlou železnici nahradíme nahradíme momntálně módními cyklostezkami tak, jako se o to pokoušela jistá renomovaná projekční firma při předložení konceptu dopravní koncepce Plzeňského kraje na jaře 2006.
Ono i v článku uvedené sumární číslo bude jistě jen politiky oblíbenou sumou nesouměřitelných údajů, než opravdu využitelnými tělesy liniových staveb, jak ostatně i autorka nazančuje.