Jak odlákat starousedlíky

Autor: cirrat • cirrat(at)email.cz
Téma: Glosy a fejetony • Vydáno dne: 19. 09. 2006


Dala jsem si trochu pauzu, mé milé hyenky. Byla jsem za peníze daňových poplatníků na Azurovém pobřeží...


Tak, moji milí, sice se mi do toho nechce, ale sliby se mají občas plnit. Člověk pak působí důvěryhodněji.

Myslím, že jste již měli dost času na připravení půdy podle článku Politikaření a zisk. Co ale dělat s tetou Máňou, které je kolem šedesáti a nikam se stěhovat nechce? Že už dožije ve svém? Můžete samozřejmě zkoušet milou tetu Máňu zastrašit a její půdu po tvrdém naléhání pro svůj koncern Patlachroust odkoupit, ale existuje i jednodušší metoda:

Je krásný letní den, jde kolem pocestný a poprosí tetu Máňu o trochu vody. Dají se do řeči a může to probíhat asi takto:
„Máme to tu hezký.“
„To sice jo, ale co je mi to platný! Nikam se odsud nedostanu, k doktorovi se do města nedobelhám, vlak tu jezdí dvakrát denně a autobusy, no ti si dělají, co chtějí!“
„A to už takhle trvá dlouho?“
„No jde mi z toho hlava kolem. Kdybych byla mladší a měla nějakou naději se někde chytit, šla bych odsud. Hned.“
„Ale dite! Však nejste tak stará.“
„Prosimvás!“
„To nemáte žádný příbuzný?“
„Ale jo, vnuci sestřenice žijou ve Frydku, občas si vyměníme nějakou tu poštu... Ale člověk nechce taky viset ostatním na krku.“
„Co vás nemá? Já Frydek znám! Kamarád si tam koupil byt a levně! Kdybyste ten dům prodala, budete mít na byt a ještě vám zbyde!“
Teta Máňa sice může dotyčného poslat kamsi, ale červíček je nasazen a hlodá. Pocestný chodí po vesnicích a městečkách, tu se dá do řeči, tam také, protáhne tělo a nacpe peněženku odměnou za záslužnou činnost. A vy nebudete tak hloupí, abyste mu na to vystavovali stvrzenky, že?

Nikdo už tetě Máně neřekne, že její pozemek vlivem okolí a nekvalitní dopravy klesá rapidně v ceně, že žije ve vymírající oblasti a že bude ráda, když vůbec na ten jedopokojový byt ve Frydku bude mít! A důstojné stáří? Ale jděte! To jsou jen pověry!