Toulky po Kokořínsku

Autor: mixmouses • foto.mysak(at)seznam.cz
Téma: Glosy a fejetony • Vydáno dne: 16. 07. 2006


Jeden páteční podvečer jsem si vyrazil s báglem a foťákem na Kokořínsko, provětrat se, užít si přírody a tak. Z Kolína mě do Mělníka odvezl rychlík Jan Palach, do něhož jsou nějaký čas řazeny pohodlné a pro velkobagážníka variabilní vagony Bee, kterým díky označení důvěrně říkám „ovečky“. Klasický odjezd o 20 min. později mi nijak nevadil, neboť v Mělníku jsem měl přes hodinu pauzu na přípoj do Mšena.


Smutně ohořelé nádraží  bylo v tuto denní dobu až na pár odstavených nákladních vlaků a jednu rotující Bangli  opuštěné.  Šukafon, který přijel od Mšena, nevzbuzoval důvěru, neboť z jeho podpalubí se linuly nevábné zvuky, dávající tušit, že pokud rychle nedorazí k lékaři, nedorazí už nikam. Naštěstí tento zoufalý stroječek dojel na místo určení i přes to, že místní trať připomínala jízdu po starém zábradlí. Docela by si tato jinak romantická lokálka zasloužila trochu větší opravu, ale bylo mi jasné, že tento "trampský koridor" bude muset na své peníze počkat.

Není nadto vrátit se sám na stará místa. Jít po cestě, vedoucí k lesům a skalám, na níž pomalu utichá hluk civilizace a střídá ho jen šumění větru v korunách stromů a občasné pípnutí probuzeného ptactva. První skalní převis mne uvítal naprostým tichem. Tichem, které se valilo údolím, odráželo se od pískovcových skal a plnilo moji hlavu až k prasknutí. Byla to kouzelná noc. Ze stěny nade mnou  sem tam  s lehkým zašustěním spadlo zrnko písku, vlhký a chladivý vzduch plný vůně pryskyřice a léta šimral v nose a únava z cesty byla najednou tatam...

Druhý den putování mne zavedl ke druhému převisu, obklopeného hustým smrkovým lesem a zaplaveného radostným štěbetáním všeliké poletujícící havěti. Na lavičce u ohniště se ke mne přidaly zástupy vzpomínek na dobu, kdy tu hořel za chladných podzimních nocí  oheň, vyprávěly se příběhy veselé i těžko uvěřitelné, kdy ze strun kytar se linul stříbrný vodopád veselých písniček, i těch k zamyšlení a vzduch byl prosycen vůní kouře, kamarádství a lásky. Před odchodem jsem schoval do kapsy hodinky, neboť na toulkách se čas řídí jen dvěma dobami, světlem a tmou.

Celodenní bloumání po všemožných cestách Kokořínska mne zavedlo k dalšímu převisu, pod nímž jsem strávil druhou, bohužel poslední, osamělou noc na vandru.  Zde, v  hlubokém údolí, krytý zepředu hustým remízkem, jsem povečeřel výbornou slaninu s chlebem a u večerní kávy a čaje z mladého jehličí se stále víc vracejí příběhy let dávno minulých a přichází čím dál větší nechuť vrátit se do „normálního“ života.  Slova písničky Pavla Lohonky Žalmana  „sej, sej, lásku po lidech, dokud je ještě v nás, dokud nám stačí dech,...“ teď nabývají víc než kdy jindy na svém  smyslu. Vždyť v honbě za ještě pohodlnějším a vybavenějším životem se nám ztrácí vlastní podstata žití – bohatství ducha. To,  co si myslíme, že je „plnohodnotný“ život, je jen přežívání mezi stále zrychlujícím životním tempem a bezesnými nocemi.  V hloubi sebe postrádáme ty vzácné chvíle, kdy se dokážeme zcela oprostit od honby za čímkoli, co „je tak důležité“, a kdy si v klidu můžeme utřídit „ty nepodstatné“  myšlenky. Už téměř neumíme naslouchat hlasu přírody, který nás hlídá, abychom neskončili jak vyhaslé ohniště na zapomenutém trampském campu.

Přitom stačí tak málo – vyjít si někam, kam se rádi vracíme, zastavit se třeba u lesního jezírka a sledovat jeho drobný a „bezvýznamný“ cvrkot, jenž v něm panuje, nebo si pohladit drsnou kůru stromů a chvíli se dívat do jejich propletených korun. Představit si, že se najednou zastavil čas a Vás nikam nic nežene, nic důležitého nemusíte, než to, co Vás právě napadne. Najednou můžete vidět, že život, který jste doposud žili, Vás zas tak moc netěšil a nenaplňoval. Že jste vše podřídili tomu, co se žádá a „musí“, a možná si začnete uvědomovat, že je ve Vaší moci alespoň pár věcí a chvil ve svém koloběhu změnit tak, aby vyhovovaly právě Vám. Když se tohle podaří, a v autobusu nebo ve vlaku cestou domů ucítíte, že se z Vás přece jen stal trošku jiný člověk, máte velkou šanci stát se tím, kým ve skrytu duše chcete být.

Fotogalerie