Visibility of network - viditelnost sítě

Autor: Tomáš Mykl • mykl(at)centrum.cz
Téma: Dopravní koncepce • Vydáno dne: 17. 04. 2006


Montreux Visibility of network, česky viditelnost sítě, je prvek, který v zahraničí považují za jeden z nejdůležitějších reklamních prvků, propagujících hromadnou dopravu. Účinnost této reklamy bývá srovnávána s intenzivní billboardovou kampaní. Viditelnost trolejbusové sítě je hodnocena stejně jako viditelnost sítě tramvajové. Trolejbusová a tramvajová síť je v těchto hodnoceních postavena výše, jak kolejová síť bez vrchního vedení.



Trolejbusy jednoznačně přispívají k velkoměstskému vzhledu Českých Budějovic.
České Budějovice
Zde na zastávce Poliklinaka sever je ukázkově řešené trolejové vedení umožňující předjíždění trolejbusů.
Foto Tomáš Mykl 2005

Zajímavé jsou průzkumy o větším využívání trolejbusových linek oproti autobusovým, které byly provedeny v severní Americe. Jedná se cca 15% nárůst počtu cestujících při nahrazení autobusů trolejbusy a cca 10% pokles počtu cestujících při opačné náhradě, tedy při zrušení trolejbusů, a jejich náhradě autobusy. Obdobný průzkum byl proveden v nizozemském Arnhemu vrámci projektu TROLLEY 2000, kde tato čísla vycházejí obdobně (+16% oproti -10%). Dnes je arnhemský projekt přibližně v polovině, a využití trolejbusů stoupá rychleji, než celková doprava ve městě. To znamená, že moderní trolejbusový provoz zde dokáže bez restrikcí individuální dopravy (ta součástí projektu není) velmi úspěšně konkurovat individuální dopravě. Zvláště důležité je, že trolejbusy i v Evropě konkurují individuální automobilové dopravě výrazně více, než autobusy.

Kapfenberg v Rakousku byl ještě 15.2.2002 alespoň na pohled velkým městem, existovala tam trolejbusová síť.
Kapfenberg
Po její urychlené demontáži se však stal nezajímavou větší vesnicí nelišící se od tisíců ostatních ... aneb opravdu je ekonomický přínos kvalitativního pádu obce tak velký, že se radním vyplatí obec takto degradovat?
Kapfenberg, Apfelmoar 15.2.2002, foto Tomáš Mykl

U nás lze očekávat vývoj velmi podobný. I v našich městech, kde trolejbusy jezdí, nové tratě přitahují nové klienty, což je jednoznačně vidět z jízdních řádů a počtů vypravených spojů.

Tam, kde vede trolejbusová trať, musí být na pozoru hlavně magistrátní úředník při povolování staveb, objížděk, v plánování do budoucna apod. A v tom je právě také městotvornost trolejbusů. Trolejbusová trať je symbolem určité přepravní jistoty. Když přijdu ráno na zatrolejovanou stanici, je pravděpodobné, že něco přijede. Trolejové vedení navíc může dobře sloužit jako významný orientační prvek ve městě. A o tom to také je.

A nakonec ještě několik slov k trolejovému vedení. Všechna naše města mají ještě ohromné rezervy, jak svá trolejová vedení uvést do stavu přátelského nejen vůči sběračům, ale i vůči kritickým pohledům některých architektů a estétů. Pomineme-li nyní správnou funkčnost vedení (to by totiž vydalo na celou knihu), připomeňme si, že dnes lze stavět i vzhledné stožáry (navíc pilotované základy jsou šetrné k okolním podzemním sítím a zabírají velmi málo místa), tmelené závěsy na domech nemusí být ani vidět (nikde neteče rez po omítce, zeď nepraská, obyvatelé nejsou rušeni hlukem a vibracemi), nerezová lana jsou tenká, izolátory a napínací šrouby nepatrné a lehoučké, místo ošklivých velkých lanových koncovek a vícesměrných spojení máme krepovaná očka a kroužky, výložníky jsou tenké plastové - takže bez větších změn zůstávají trolejové svorky (i když i zde se dá hodně dohnat třeba použitým nekorodujícím materiálem) a trolejový drát. Použití lehkých sběračů je na takovém vedení téměř nutností. U tramvajových tratí se musíme vyvarovat otevřeného svršku v městské zástavbě, kde tento působí velmi neesteticky a naopak klienty spíše odpuzuje.

Typickým městem v Čechách, které výrazně kvalitativně pozvedly trolejbusy nad okolní tradiční historická města je Zlín,
Zlín
kde trolejbusy léta neodmyslitelně patří k jeho velkoměstskému modernímu výrazu. Kdyby však zde nebylo trolejbusů, Zlín bude jen jedním velkým sídlištěm ... O sousedních Otrokovicích to samozřejmě platí dvojnásob.
Zlín (Gottwaldov), náměstí Práce 1971, foto Petr Blatný