Po bývalé slapanské trati se pojede i na kole

Autor: Tomáš Mykl • mykl(at)centrum.cz
Zdroj: 16.3.2006 Železničář|Robert Koutný
Téma: Monitoring médií • Vydáno dne: 21. 03. 2006


V trase bývalé železniční magistrály dnes jezdí mikrobus V loňském roce uplynulo 140 let od příjezdu prvního vlaku na území dnešního Karlovarského kraje. V roce 1865 byl zahájen provoz hned na třech tratích, které spojovaly Cheb s přilehlými německými regiony.



Jednalo se o trať z Chebu přes Aš do bavorského Hofu, dále o dráhu přes Vojtanov a Bad Brambach do saského Plavna a konečně o takzvanou „šlapanskou“ dráhu, tedy železnici do pohraničních Slapan a dále do Waldsassenu a Wiesau. O „šlapanské“ dráze můžeme však již dva a půl roku hovořit pouze v minulém čase. Rozhodnutím Ministerstva dopravy ze dne 30. června 2003 byla tato trať oficiálně zrušena. Co však tomuto rozhodnutí předcházelo?

Konkrétně 4. června 1863 byla v Mnichově podepsána smlouva mezi rakouským císařstvím a bavorským královstvím o prodloužení existující trati z Norimberka přes oblast Horní Falce na české území. Byla vytipována vhodná trasa a současně bylo s dalšími německými železničními společnostmi jednáno o umístění společného nádraží v Chebu.

Trať byla již od počátku své existence hojně využívána jak pro osobní, tak i pro nákladní dopravu. Zastávka Slapany vznikla až v roce 1898 a zdejší nákladiště bylo napojeno na čedičový lom. Na významu však slapanská trať začala ztrácet po roce 1883, kdy byl zahájen provoz na dosud existující trati z Chebu přes Schirnding do Marktredwitzu. Poslední přímý rychlík Mnichov - Karlovy Vary tudy projel v roce 1914.

I v období po vzniku samostatné ČSR trať patřila německým drahám. Ve třicátých letech tudy jezdilo denně až devět párů osobních vlaků. Dne 8. dubna 1945 bylo chebské nádraží těžce poškozeno spojeneckým náletem, ale slapanská trať byla první, na které byl obnoven poválečný provoz. Ještě v roce 1947 posloužila odsunu německého obyvatelstva. Poté byl provoz přes státní hranici definitivně zastaven.

Do počátku šedesátých let zajížděly do Slapan ještě osobní vlaky - jednalo se o sólo motorové vozy řady M 131.1, nákladní doprava byla zastavena v roce 1969. Asi kilometrový úsek trati, přiléhající k chebskému nádraží, sloužil ještě koncem devadesátých let k odstavování správkových nákladních vagónů.

Wiesau
Pohled na nádraží Wiesau, kam vedla přímá trať z Chebu přes Slapany a Waldsassen. V popředí chvatně demontovaná trať z Tirschenreuthu, kde již probíhala jednání o obnovení provozu
Foto Tomáš Mykl

Rodí se cyklostezka

Jak nám řekl místostarosta Chebu, a současně prezident euroregionu Egrensis, Ing. Václav Jakl, je zdejší městský úřad iniciátorem několika stavebních akcí souvisejících s cyklistickou dopravou. Jedním z příkladů výstavby cyklostezek je také projekt využití tělesa bývalé tratě do Waldsassenu. Spojení obou našich měst cyklistickou a turistickou stezkou se stalo páteřní ideou společného projektu Park Egrensis, vzešlého z přeshraniční spolupráce na konci devadesátých let.

Prvním krokem bylo odstranění již zmíněných správkových nákladních vagónů. Právě tyto nevyužívané vozy se stávaly terčem vandalů a místem černých skládek. Bylo zadáno zpracování projektu a v roce 2003 bylo také s Ministerstvem vnitra ČR zahájeno jednání o zřízení nového turistického přechodu v prostoru, kde bývalá trať protíná státní hranici. Zřízení přechodu je již odsouhlaseno, informuje pan místostarosta Jakl. Stejně tak proběhla řada úspěšných jednání s Českými drahami, díky čemuž jsme mohli na podzim loňského roku zahájit stavební práce, dodává Ing. Jakl.

Wiesau
I dnes se dostaneme vlakem do Wiesau, kde právě zastavil osobní vlak z Marktredwitz do Weidenu v čele s mohutnou lokomotivou řady 218
Foto Tomáš Mykl

V současné době realizujeme 1,3 kilometru dlouhý úsek od bývalé zastávky a nákladiště Slapany k hranici, říká Martin Černík z odboru dopravy chebské radnice. Celkové náklady na realizaci I. etapy cyklostezky činí 7,3 milionu korun, z čehož částkou 1,9 mil. Kč přispěl Karlovarský kraj. Nová cyklostezka umožní zpřístupnit na české straně atraktivní území v okolí barokního poutního místa Starého Hrozňatova, v Bavorsku pak klášter ve Waldsassenu a řadu dalších zajímavých míst.

Jsme si vědomi skutečnosti, že se jedná o nejstarší dráhu nejen na Chebsku, ale i v celém regionu. Proto chceme při budování cyklostezky zachovat vše, co tuto železnici bude připomínat. Jedná se například o kilometrovníky, historické mezníky či nástupištní hranu ve Slapanech. Ve spolupráci se Správou dopravní cesty Karlovy Vary bude jako určitý památník u státní hranice položen krátký, asi pětimetrový úsek historického železničního svršku, a bude také postaveno mechanické vjezdové návěstidlo. S Českými drahami spolupracujeme i při přípravě podkladů k informační tabuli, jež zde bude umístěna, dokončuje své vize pan Černík. Zajímavostí je, že zmíněné kolejové pole se bude zčásti nacházet v České republice, jeho druhá půlka bude ležet v Bavorsku. Otevření turistického přechodu je plánováno na květen letošního roku, tedy k zahájení přeshraniční krajinné výstavy, kterou připravuje Cheb, společně s blízkým partnerským městem Marktredwitz. Slapanská cyklostezka nebude jedinou stavbou, připravovanou k této příležitosti za spolupráce města a železnice. Ve stejném měsíci bude také zahájen provoz na nové železniční zastávce ČD Cheb-Skalka, která poslouží i obyvatelům blízkého sídliště.